Mariánské Lázně
Mariánské Lázně jsou druhými největšími českými lázněmi, s velkým bohatstvím minerálních pramenů.
Přímo v areálu jich vyvěrá 40 a v nejbližším okolí téměř 100. Území současných lázní patřilo premonstrátskému klášteru v Teplé, jehož opat Karel Kašpar Reitenberg prosadil z popudu klášterního lékaře J.J.Nehra počátkem 19.století výstavbu prvních lázní.
V r. 1805 postavil u Křížového pramene na místě původní dřevěné chýše první zděný dům pro lázeňské hosty, nazvaný Zlatá koule.
V roce 1812 vzniká z rozhodnutí opata tepelského kláštera samostatná obec nazvaná Mariánské Lázně podle obrázku Panny Marie, zavěšeného u Křížového pramene.
Dne 6.11.1818 jsou Mariánské Lázně výnosem vlády vydaným vrchním purkrabím F. K. Libštejnským prohlášeny "veřejným lázeňským místem".
Počátek 20. let 19. století znamená obrovský rozmach tohoto nového místa - za finanční podpory opata Reitenbergera zde zahradník Václav Skalník, architekt Jiří Fischer a stavitel Anton Turner z nehostinného, bažinatého údolí vytvořili mezi l.
1817 - 1823 půvabné parkové město s klasicistními a empírovými domy, altány, pavilony a kolonádami.
Geniální Skalníkovo prostorové členění města je z větší části zachováno dodnes. V roce 1866 byly Mariánské Lázně povýšeny na město a počátkem 20.století již patřily mezi nejvýznamnější evropská střediska.
Mnoho slavných osobností navštívilo Mariánské Lázně a bylo jimi okouzleno, mezi těmito osobnostmi Goethe, Chopin, Linzt, Strauss, Wagner, Kipling, Edison, Nietzsche, Twain, Gogol, Kafka e Freud, a také anglický král Edward VII., který prohlásil: "Procestoval jsem celou Indii, Ceylon i všechna lázeňská města v Evropě, ale nic mě tak neokouzlilo, jako nádherná poetická krajina Mariánských Lázní“.
Hlavní lázeňskou promenádou a významnou stavební památkou je pseudobarokní litinová kolonáda z roku 1889. K pitným kúrám jsou zde přivedeny prameny Křížový, Karolinin a Rudolfův. Před kolonádou se velké pozornosti těší zpívající fontána, která má každou lichou hodinu hudební produkci doplněnou ve 21 a 22 hodin scénickým osvětlením. Nejznámějšími dalšími prameny jsou Ferdinandův, Lesní a Ambrožův.
Lázeňské pavilony jsou převážně klasicistního a novorenesančního slohu, většina domů lázeňské čtvrti nese prvky secese. V sousedství kolonády stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie, na západě, za Hlavní třídou pak pravoslavný ruský kostel sv. Vladimíra a anglikánský kostel.
Mariánské Lázně jsou ideálním místem k relaxaci. Je zde možnost sportovního i kulturního vyžití. Můžete navštívit bazény s termální vodou, relaxační a léčivé procedury, 2 tenisové kluby, jezdecký klub, golfová hřiště a jachtařský klub, je zde bruslařská dráha a fitness. Mariánské Lazně také nabízejí krásné procházky a vyjížďky na kole nebo na koni. V zimě si přijdou na své milovníci sněhu a lyžování.
V centru Mariánských Lázní můžete navštívit představení v městském divadle, koncert, muzeum, kino a různé výstavy.
